O tuto minci se po staletí přeli velcí numismatici.
Numismatická mince, považovaná za brakteát Leszka Černého, se objevila ve sběratelském oběhu u příležitosti nálezu pokladu v Pełczysku v roce 1844. Podle jednoho z obhájců originality mince Tadeusze Kalkowského (Tisíc let polského mincovnictví, s. 70-71) byl tehdy poklad rozdělen na několik částí, ale pouze v jedné z nich se našly nové typy mincí Leszka a Przemysława. Typy, které se brzy poté začaly náhle objevovat v obchodě mezi krakovskými sběrateli a byly"předmětem výnosných numismatických spekulací".
Jejich původnost pak byla zpochybňována. Takový byl názor kupce jedné části pokladu, Piatkowského, který tyto typy neobsahoval. Emeryk Hutten-Czapski je ve své sbírce označil za "invention moderne" (moderní vynález) a zpochybnil jejich původ v Pełczysku. Jiného názoru byl známý badatel Joachim Lelewel, který horlivě hájil jejich původnost. Kazimierz Stronczyński byl ve svém názoru vyváženější. Označil je za"mince starého Polska" v rámci skupiny"mincí s popřenou věrohodností". Zdůraznil, že"pokud jsou to padělky, pak s velkou zručností a důkladnou znalostí věci".
Dnes panuje mezi badateli o prvních polských mincích shoda. Ke škodě sběratelů jsou považovány za mince z 19. století, což profesor Borys Paszkiewicz argumentuje mimo jiné změnami na razidlech, odlišným stylem a časovým nesouladem s ostatními částmi Pełczyského pokladu (Notae Numismaticae svazek V).
Velmi zajímavá hodnota.
