První oběžný tolar republiky!
Jeho jedinečnost a výjimečnost lze spatřovat v několika aspektech.
Jedná se jednak o první takový nominál ražený v Polské republice v širším měřítku, určený k oběhu, a jednak o první podhodnotovou minci raženou v moderním Polsku. Byl na ní uveden oficiální kurz 30 grošů - na averzu, pod monogramem, napsáno jako XXX, ale obsahovala stříbra o 7 grošů méně. Důvodem tohoto kroku byla potřeba financovat válku s Ruskem.
Marian Gumowski v knize The Vilnius Mint popsal její genezi následovně:
"Důvodem pro vydání tohoto typu mince v roce 1564 byla podle Zagorského válka s Moskvou o Inflanty a snaha získat z mincovny co největší příjem. Zatím neexistuje žádný pramen, který by tuto zprávu potvrdil, ale faktem je, že tyto tolary prozrazují svůj efemérní a příležitostný charakter v každém ohledu. Ani jejich mincovní kurz se nevztahuje k kurzu zahraničních tolarů, které byly v té době v oběhu, ani kresba známek, nepodepsaná, neprozrazuje náležitou přípravu.....
Tento tolar má na známce vepsáno číslo XXX, tj. má nucený kurz 30 centů..... Platíme-li tolar trojaky z let 1563-65, vynese 10 takových trojaků ..... ryzího stříbra... 6 gr blížící se více než tolaru. To znamená, že na každém tolaru vydělala státní pokladna při směně nebo placení čistým stříbrem 7 gr.....
Jak je vidět, byla to vynikající finanční operace, ovšem krátkodobá a diktovaná pouze válečnou nutností. Ani ražba mincí tohoto druhu nemohla trvat dlouho a již v následujícím roce 1565 se uvažovalo.....
Tyto mince, jediné mezi polskými tolary, nemají vůbec žádné nápisy a mají znak Velkoknížectví litevského v provedení, jaké nikde jinde není. Erb tvoří 6 polí s hadem Sforsem (královskou matkou) uprostřed a erby: Sforsova, Polsko, Litva, Rus, Žembitsko a Volyň".
Pevný, čistý, bez vad třetí stav dochování. Přirozený, velmi atraktivní půlkrejcar.
Mince velmi vzácná, sběrateli vždy vyhledávaná a vysoce ceněná.
Další předností této mince je její provenience z přelomu 19. a 20. století. Jedná se o minci, kterou Kazimierz Zbichorski zakoupil od Włodzimierze Głuchowského, který ji zdědil po svém otci Bronisławovi, jenž se sbírání mincí věnoval od roku 1895.
